www.pribramsko.eu | www.nebeske.cz | www.brdy-respublica.estranky.cz

Praha – kopec, který stojí za to navštívit

2015-04-23 22:51:25 | JUDr. Pavel Čámský ©

Druhá nejvyšší hora Brd, Středočeského kraje (etc.,etc.), 862,3m vysoká Praha vlastně z větší dálky horu příliš nepřipomíná. Spíš vysoký a dlouhý hřeben s nevelikým převýšením, který v délce 5,6 km uzavírá severní horizont Rožmitálské kotliny a kromě samotné Prahy jej tvoří ještě tzv. Malá Praha (cca 855m), Malý Tok (843,4m) a vrch Plešec (785,6m). Kde je zhruba nejvyšší bod tohoto hřebene však vyznačuje 60m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ (vybudovaného v r. 2000), která dosahuje až do výše cca 920 m nad mořem a je tak de facto nejvyšším bodem Brd.

Foto

Praha.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Věž radaru je opravdu zdaleka viditelná a učinila tak z dříve nevýrazného kopce vedle Třemošné, Plešivce a Třemšína jeden z nejsnáze identifikovatelných vrchů v Brdech. Samotný vrchol bychom našli v rozvolněném smrkovém lese cca 140 m severovýchodně od věže. Je označen nivelační tyčí, cedulkou na stromě, patníkem a najdeme tu i vrcholovou knihu. Žádný směrovník k němu však nevede a zdá se, že mnoho návštěvníků této hory jej mine nebo jej prostě nenalezne.

Druhý nejvyšší vrcholek Brd Praha (862 m), na kterém se nachází 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ (zároveň vojenské a civilní letecké zařízení). Její vrchol je tedy fakticky nejvyšším místem Brd. Věž, která nahradila předcházející zařízení, byla postavena v roce 2000. Je veřejnosti nepřístupná.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment)


Jako zajímavost lze uvést, že jen asi 30m od vrcholu kopce najdeme studnu (chráněný vodní zdroj), která je svou nadmořskou výškou cca 860m nejspíš nejvýše položeným vodním zdrojem nejen v Brdech, ale v celých vnitřních Čechách. Svědčí to mj. o tom, že temeno vrchu Praha je relativně velmi vlhké. O množství srážek nejsou k disposici veřejně dostupné údaje a musíme se tak spolehnout pouze na odhady, které se pohybují v intervalu od 850 do 900mm/m2 za rok. V každém případě se jedná o jedno ze srážkově nejbohatších míst v Brdech a je asi škoda, že už dávno zde nefunguje alespoň automatická meteostanice, pro jejíž zřízení je zde už několik let připravené stanoviště.

Radar na Praze ale není prvním, který zde byl postaven. Už v období druhé světové války zde vybudovaly německé úřady naváděcí radarovou stanici pro letouny Luftwaffe, jménem Pegasus Y, jehož srdce tvořily zaměřovače Freya EGON. Pozůstatek ovládacího stanoviště najdeme zhruba 250m severně od věže. Hned vlevo vedle stezky, která tudy vede, na okraji svažité mýtiny, z níž se otevírají pohledy daleko do kraje a směrem na Padrť, stojí opěrná zeď čtvercového půdorysu, zbudovaná zčásti z kamene a zčásti z betonu.

Pozůstatků po německé stanici bychom v okolí vrcholu našli mnohem víc. Především jsou to mohutné železobetonové patky stožárů, a dokonce i část budovy bývalých kasáren, která nyní slouží k uskladnění sazenic stromků. Pátrání po zbytcích německé stanice je docela zábavné, protože jejích pozůstatků je v terénu poměrně dost, včetně zbytků kabeláže, dřevěných konstrukcí i kovových dílů.

Vrchol Prahy je sice pokryt lesem a samotná budova radaru a jeho obslužná zařízení jsou nepřístupné, ale přesto se odtud nabízejí velmi pěkné výhledy. Kromě už zmíněné mýtiny na severozápadní straně vrcholové plošiny, odkud za dobré viditelnosti můžeme přehlédnout naše západní pohraničí v oblasti Českého lesa a Slavkovský les, je snad ještě známější tzv. Čákova vyhlídka na Malé Praze, která se otvírá na okraji ostrého srázu, jímž je zakončena vrcholová plošina na jihu. Odtud je náramný výhled do Rožmitálské kotliny, na Třemšín (827m) a za ním na Šumavu. Údajně je odtud za ideální viditelnosti možno zahlédnout i Alpy (oblast Gross Priel a Dachstein). Z vlastní zkušenosti to nemohu bohužel potvrdit, ale je to pravděpodobné. Na vyhlídce také najdeme schránku s vrcholovou knihou a panoramatický náčrtek toho, co všechno bychom mohli vidět, kdyby byly ideální podmínky.

Praha je mj. zajímavá i tím, že na jejím vrcholu a v jeho okolí se nachází jedna z mála lokalit v Brdech, kde se zřejmě zachovaly původní přirozené smrčiny. Ačkoli Brdy svojí výškou pásma klimaxových smrčin nedosahují, je prokázáno, že v některých exponovaných vrcholových polohách anebo naopak v inverzních údolích několika vodotečí jsou porosty smrku přirozené a původní. Jednou z nich je právě Praha. V prudších svazích na jih, západ a na sever od vrcholu můžeme pozorovat i další zajímavost, týkající se této dřeviny. Tzv. vegetativní rozmnožování smrku. Větve stromu, které se dotýkají, případně přímo leží na zemi, postupně kořenují a vyrůstají z nich další stromy. Tento jev můžeme kromě Prahy pozorovat i na Toku, Jordánu, Třemšíně, Peteráku, Kočce a i na Třemošné. Právě existence přirozených horských smrčin na Praze je důvodem, proč by část jejího vrcholu a jeho okolí měla být ve vyhlašované CHKO Brdy zařazena do druhé zóny ochrany.

Jméno kopce Praha zřejmě má svůj původ v době národního obrození, kdy se některé lokality, a především hory a kopce občas pojmenovávaly podle významných českých a moravských měst. (Tak zřejmě došla ke svému jménu i kóta 719m na hřebeni Radče – "Brno"). Místně je někdy Praha označována i jako „Pražák“ a pravidelně každý druhý lednový víkend pořádá „Klub přátel Mrázka“ charitativní akci – Výstup na Pražák, jejíž výdělek je věnován dětskému domovu v Solenicích.

Když zde píši o Praze, je na místě se zmínit i o lokalitě, která je hlavním přístupovým místem na tento vrch. Je to sedlo Na Rovinách (778m), ležící severozápadně od vrcholu. Prochází jím zpevněná komunikace, která končí právě na vrcholové plošině této hory. V sedle stávala půvabná roubená dvojhájenka, která byla v r.1971 přenesena do obce Nepomuk. Nyní už zde najdeme pouze kamenné základy a sklep tohoto stavení. Do nedávna zde také stávala stodola a dva svérázné roubené chlévy-seníky. Bohužel jeden z nich byl již stržen. Naštěstí zůstává druhý z nich a byl dokonce opraven. Na křižovatce cest v sedle také ve skupině stromů nepřehlédneme Boží muka. Nic víc z lidského osídlení této končiny už zde nyní nenajdeme – snad kromě pozůstatků studny a zbytků nedaleko zbudovaného ženijního úkrytu.

A kudy na vrchol? Možností je víc. Pěší asi preferují výstup z Nepomuku (od občerstvení Nepál) kolem bývalé boudy U sv. Jana, cyklisté nejspíš odbočku z bývalé Přední Záběhlé do sedla Na Rovinách a dál na vrchol Prahy. Velmi vděčná je cesta z Třítrubeckého údolí podle Voložného potoka a přes sedlo Na Rovinách, anebo také kolem bývalé boudy U sv. Jana. V zimě si Prahu oblíbili běžkaři. Je nejvyšším bodem tzv. Stopy Buď fit, která zde vede v několika okruzích s nejvýznačnějšími body U sv. Jana, Malý Tok, Voložný potok, U Břízy, Temná smrčina a Na Rovinách.



JUDr. Pavel Čámský ©


Jiří Jiroušek - www.nebeske.cz - Střední Brdy
Nádherné fotografie Brd z motorového paraglidu

Life Gym Příbram
Počasí

© Jaroslav Hodrment 2015
Redakce
Právní doložka