www.pribramsko.eu | www.nebeske.cz |

Bezlesí v Brdech - stručný historický exkurs (díl 1.)

2020-04-21 08:51:31 | JUDr. Pavel Čámský ©

Často se setkáváme s konstatováním, že z hlediska ochranářského jsou v Brdech těmi nejcennějšími lokalitami bezlesí – tedy ta území, která se z jinak kompletně zalesněného pohoří vymykají právě tím, že z nějakých důvodů se na nich stromy nevyskytují, nebo jen jako solitéry.

Foto

Na východním svahu Toku (865 m).
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

(Mimochodem – už sám tento fakt charakterizuje velmi výmluvně Brdy a odlišuje je od většiny území našeho státu a zejména jeho vnitrozemí, kde je tomu přesně naopak: Rozsáhlé bezlesé prostory, využívané zemědělsky nebo zastavěné, jsou zpravidla ochranářsky nezajímavým územím, na rozdíl od ostrůvků lesů, hájů, výjimečných mokřadů a podobných lokalit, kam se uchýlily a kde přežívají cennější druhy – a kam se proto také zaměřuje úsilí ochrany přírody.) Pojďme si proto o brdských bezlesích povědět něco více.

Brdy od konce poslední doby ledové, kdy je pokrývala tundra (z důvodu nízkých srážkových úhrnů se zde nevytvořil trvalý ledový příkrov – ledovce), se postupně, tak jako většina našeho území, pokryly více-méně souvislým lesem, a to i v nejvyšších polohách, neboť nedosahují poloh alpinských holí (jako je tomu u nás v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a na Kralickém Sněžníku). Les tak zakryl i četné památky oněch dob ledových, které se zde vyskytují – mrazové sruby, kryoplanační terasy a soliflukční plošiny, kamenná moře a polygony, tříděné půdy, mrazové trhliny a obrovské, i mnoho desítek metrů mocné vrstvy sutí a drolin na dnech údolí a v jejich svazích. Tedy vesměs geomorfologické útvary a jevy, které se sice nejvíc rozvinuly v dobách ledových, ale jejichž vývoj probíhá stále i dnes.

Odlesňování české krajiny započalo v dávné historii v souvislosti s příchodem organizovaných skupin lidí, kteří se kromě lovu a příležitostného sběru lesních plodin již zaměřovaly na svým způsobem „intenzivní“ zemědělskou činnost. Nebyly to tedy již pouhé tlupy lovců, procházejících krajinou, ale první zemědělci, kteří se trvale usazovali ve vhodných lokalitách, zakládali tam svá sídla, klučili a žďářili okolní lesy a místo nich zřizovali obdělávaná pole a pásli dobytek. Přirozeně, že tak činili tam, kde k tomu byly ty nejvhodnější podmínky – dostatek vody, ale také úrodná půda a příhodná konfigurace terénu bez extrémních převýšení, který umožňoval snadnější pohyb i zemědělskou činnost. Ale také ochranu před živly – zejména před velkou vodou. Tak se začala vytvářet základní sídelní struktura v naší zemi, orientovaná na plošiny nad hlavními vodotečemi – Labem, Vltavou, Ohří, Berounkou, Otavou, Lužnicí, Jizerou a Orlicí v Čechách a Moravou, Dyjí, Odrou, Jihlavou, Svratkou a Bečvou na Moravě. Osídlení se přirozeně vyhýbalo územím s méně úrodnou půdou a zpočátku i členitým terénem, který však později, při pokročilé kolonizaci území, byl naopak vnímán jako strategická výhoda, umožňující lepší ochranu před nepřáteli. Tak se osídlení začalo rozvíjet i kolem Sázavy, Mže, Úhlavy, Radbuzy, Úslavy, Ploučnice, Svitavy atd.

V době rané kolonizace našeho území, orientované na zemědělství, zůstala oblast Brd a blízkého Podbrdska, se svojí krajně neúživnou půdou, která se nehodila ani k pastvě, zcela stranou zájmu osadníků. Rozlehlé oblasti českého vnitrozemí už byly pokryty relativně hustou sítí sídel a zemědělsky využívaných ploch, lesy stále víc ustupovaly z nížin do vyšších poloh a členitějšího terénu. Významná změna však nastala s rozvojem výroby nástrojů ze železa, s jeho dobýváním a také s rozšiřující se těžbou drahých kovů – u nás hlavně zlata a zejména stříbra. To už přivedlo kolonisty i do té doby pro ně nezajímavých území, do hor a vrchovin, kde se tyto suroviny nacházely. Začala vznikat nová sídla v Podkrušnohoří a Podkrkonoší, na Českomoravské vrchovině, na Šumavě a konečně i na Podbrdsku, jež se stalo ve středověku nejvýznamnější produkční oblastí železa v našich zemích a později též stříbra. V nekonečných lesích tak vznikaly i v oblasti Brd první jizvy nových sídel, jež však stále zůstávala mimo samotné jádro pohoří s výjimkou enklávy, kde u nově založených rybníků pro pohon železných hamrů a hutí vznikly obce Padrť a Záběhlá. Kromě již zmíněné enklávy však zůstaly Brdy prakticky pohořím zcela neosídleným, na rozdíl od ostatních pohoří u nás, a tak to zůstalo i do dnešních dnů. Tím se dostáváme již konečně k těm brdským bezlesím.

(pokračování příště)



JUDr. Pavel Čámský ©


Vaše jméno:

Váš názor: Přečtěte si Kodex diskutéra.
Počasí

© Jaroslav Hodrment 2015
Redakce
Právní doložka