Server www.turistika-brdy.cz byl založen 1. března 2015
Turistické využití vojenského újezdu Brdy a něco o úpravě jeho hranic s nenadálým koncem
2019-03-06 08:45:42 | Karel Urban ©
V článku se vyhneme turistickému využití Středních Brd před zřízením Vojenského újezdu Brdy, protože to byla doba dělostřelecké střelnice, která si zaslouží zvláštní pozornost. V té době platilo jednoduché pravidlo, že v pracovních dnech jsou Střední Brdy vojáků a o víkendech turistů, s výjimkou vstupu na dopadové plochy.
Turistické značení v Brdech.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Zázemí mohli turisté najít jak v obcích v Brdech, zejména v oblasti Padrťských rybníků, tak třeba ve známém hotelu Valdek, který byl zároveň stanicí Klubu Československých turistů.
První oficiální zpřístupnění vojenského újezdu Brdy vešlo v platnost až v roce 2007 zpřístupněním okrajových částí prostoru, a to na soboty, neděle a svátky. Byla to třeba oblast Třemošné, Hrachoviště a Felbabky, nebo oblasti mezi Zaječovem a Strašicemi. V roce 2008 byl prostor rozšířen o další území, např. o atraktivní Slonovecké hřebeny nebo oblast kolem Jahodové hory, s cílem obměkčit názor veřejnosti na americkou radarovou stanici. Zákaz vjezdu motorových vozidel platil i v tomto víkendovém režimu, ale při okrajích vojenského újezdu byly vyhrazeny odstavné plochy na parkování. Jednalo se např. o parkoviště u hradu Valdek, u Zaječova směrem k hájovně Okrouhlík, parkoviště poblíž Hájkova mostu u Strašic nebo parkoviště v Orlově. Negativem bylo to, že návštěvníci po sobě zanechávali spoustu odpadků. Vzpomínám si, jak jsme s kolegou nasbírali v lese u jednoho takového parkoviště 5 velkých pytlů odpadků, z toho 2 pytle dětských plenek.
V rámci zpřístupněných území provedl v roce 2007 Klub českých turistů (KČT) po dohodě s Ministerstvem obrany první turistické značení ve vojenském újezdu Brdy, na trasách Podluhy – Neřežín, Nová ves – Těně – Strašice, Orlov – Třemošná a Orlov – Ohrádka – Bohutín.
V roce 2007 byly vyznačeny první cyklistické trasy ve vojenském újezdu Brdy, opět v rámci zpřístupněných částí, na trasách Zaječov – Strašice, Dobřív – Skořice a Bohutín – Rožmitál pod Třemšínem.
V roce 2008, v souvislosti s druhou vlnou zpřístupněných území ve vojenském újezdu Brdy, byly cyklotrasy doplněny a rozšířeny na trasách Mirošov – kóta 526, Teslíny – Václavka rozcestí, Červený vrch rozcestí – Vranovice, Trokavec – Vranovice a Láz – Obecnice.
Tyto cyklotrasy jsou dodnes jedinými vyznačenými trasami pro cyklisty na území bývalého vojenského újezdu v dnešní CHKO Brdy, postupem času došlo pouze k odstranění informačních cedulí, že cyklotrasy jsou sjízdné pouze o víkendech a svátcích. Značení KČT bylo dokončeno v loňském roce a jedná se o konečný stav.
V roce 2015 byly z iniciativy Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy a VLS ČR s.p., divize Hořovice, instalovány do vojenského újezdu, s ohledem na budoucí turistické využití, tzv. traumabody. Na důležitých rozcestích jsou instalovány cedulky s tísňovými čísly, s evidenčním číslem a názvem místa, např. traumabod č. 41 U Vagonu nebo č. 38 u Hájkova mostu. Volající má k dispozici nejen telefonní číslo, ale může velmi přesně lokalizovat svojí polohu. Tyto traumabody fungují dodnes a jsou mimo jiné důležitým orientačním prvkem v dnešní CHKO Brdy. Vojenské lesy a statky ČR, s.p., divize Hořovice, postupně instalovaly do zpřístupněných částí krytá sezení pro turisty, jak je známe např. u hradu Valdek nebo u hráze Hořejšího Padrťského rybníka. V souvislosti se zpřístupněným územím muselo dojít k přeznačení hranic vojenského újezdu a k instalaci nových dopravních značek, ve smyslu výše povolených aktivit.
Dlužno podotknout, že neoficiální turistika v Brdech probíhala čile už před vymezením zpřístupněných území a mimo zpřístupněná území, zejména po roce 1989 a zásadně se nelišila od současného stavu. Turisty jsme potkali hlavně na dopadových plochách kolem Toku a Jordánu či na Padrtích. Dá se říci, že oficiálním zpřístupněním části území vojenského újezdu se zlegalizoval skutečný pohyb veřejnosti ve vojenském újezdu, hlavně o víkendech, jak je tomu i dnes. Kolem roku 2010 si dal jeden lesník o víkendu tu práci, aby zůstal na hrázi Dolejšího Padrťského rybníka a spočítal projíždějící cyklisty. Napočítal jich za hodinu přes 150. Stejně tak v zimě, např. při požehnané sněhové nadílce pro lyžaře v roce 2005, praskaly všechny odstavné plochy kolem vojenského újezdu Brdy ve švech.
V roce 2009 začal neoficiální proces optimalizace vojenských újezdů, nebo spíše bylo pokračováno v dlouhodobém procesu, který byl zapříčiněn zrušením povinné vojenské služby a tím dramatickému poklesu stavu armády. Jednoduše řečeno, rozlohy výcvikových prostorů neodpovídaly počtu vojáků a tím logicky došlo k významnému poklesu využití výcvikových zařízení. Nicméně i za této situace se drželo Ministerstvo obrany názoru, že počet vojenských újezdů, v té době pěti (Libavá, Hradiště, Brdy, Boletice a Březina) už nebude redukovat a pouze vojenské újezdy zmenší, zejména s ohledem na vyčlenění obcí na území vojenských újezdů. V případě Brd byl připraven návrh na vyčlenění většiny zpřístupněných prostorů tzv. do civilu, to znamená, že vojenský újezd Brdy měl být o ty prostory zmenšen. Na mapové příloze (viz níže) tedy vidíme zároveň nové hranice vojenského újezdu Brdy, které ale zůstaly pouze na papíře.
Proces optimalizace byl odložen kvůli jednáním o výstavbě americké radarové stanice v Brdech. Po ukončení těchto jednání ze strany americké administrativy se Ministerstvo obrany vrátilo k problematice optimalizace vojenských újezdů a na základě analýzy o využití a finančních náročností vojenských újezdů byl vybrán ke zrušení vojenský újezd Brdy. V případě Brd se dlouho uvažovalo i o jeho konzervaci, ale nakonec byl i původní záměr o zmenšení zrušen a nahrazen úplným zrušením vojenského újezdu.
S odstupem tří let po zrušení vojenského újezdu a zuřivých diskusí s tím spojených můžeme s nadsázkou konstatovat, že v případě zrušení vojenského újezdu se vlk nažral a koza zůstala celá. Armáda stále kontroluje území bývalého vojenského újezdu pro své potřeby a může si ho v podstatě kdykoliv uzavřít, ale nastavila taková pravidla, že zde funguje rozumná symbióza mezi vojáky a turisty k oboustranné spokojenosti.
Klikni pro zvětšení:
Karel Urban ©
opravuji mi za my
Pavle, Brdy jsou ODOSEM z dikce zákona a není potřeba vytvářet nějaká zadní vrátka, to se shodneme. Tvoje vize o tom, že jsou ODOSEM pouze proto, že tam hospodaří VLS jako organizační složka státu jsou tvým tvrzením, v zásadě správným, ale v rovině vedlejší role. Tím hlavním důvodem je zachování posádky v Jincích, která byla dokonce zařazena MO do TOP 10 strategických objektů AČR. Kdyby byla zrušena, tak by vlastnictví s ohledem na vyhlášení CHKO spadlo asi pod MŽP a mi dva by jsme se neměli o čem bavit. Dneska má posádka řadu výcvikových zařízení mimo posádkové cvičiště, např. na letišti pod Hejlákem. Ostatní části využívá pro strategický výcvik, nedávno jsem potkal vojáky v plné polní na Třemošné. Stejně tak dál probíhá výcvik "evropa sekura", přesuny techniky v území atd., ne nadarmo máš na každém vjezdu do bývalého újezdu ceduli vjezd vozidlům AČR povolen. Takže se nezlob, já uvádím čistá fakta, spekulace jsou výhradně z tvé strany, v zoufalé snaze ty fakta zpochybnit a vkládat mi do úst teorie, které jsem v životě nevyslovil. Já to přece nemám zapotřebí, řada těch opatření je platná na základě rozhodnutí, které jsem vypracoval. Nemyslím si, že je současný stav nutné rozebírat, tebe rozčílilo pouze posledních pár řádek v mém článku, ale upřímně, co si o tom myslíš je mi úplně fuk. Každý průměrný člověk má dneska možnost si ty informace ověřit a vyhodnotit na základě dostupných informací bez potřeby se spoléhat na názory jiných.
Karle zdravím. (To mé malé "pé" vnímám jen jako jakýsi svůj identifikátor na tomto webu). Odkazovat se na odst.1 toho § 29 zákona o obraně je dnes už jaksi mimo mísu - Brdy už nejsou vojenský újezd. Správně je samozřejmě ten odst.2, písm.a) - jak jsem již ve svém předchozím příspěvku zmínil a jak také potvrzuješ. Na Tvůj článek jsem reagoval jen čistě z toho důvodu, že speciálně Ty každému, kdo je ochoten Ti naslouchat, vykládáš, že Brdy jsou ODOSem proto, že si tím stát nechává otevřená vrátka pro případ, že by se rozhodl je znovu využít k výcviku armády. To je v zásadě nesmysl - stát si žádná taková vrátka nemusí takhle složitě vytvářet, protože si je dokořán otevřel už právě tím písm.b) a c) druhého odstavce § 29. A nejen pro Brdy, ale pro jakékoli místo u nás v Česku. (Polesí Nouzov na Křivoklátsku je např. taky ODOS - protože tam hospodaří VLS a sotva někdo spekuluje o tom, že by tam někdy v budoucnu chtěla naše armáda cvičit - třeba.) Snažím se tedy pouze uvádět na pravou míru spekulace, které někteří (třeba Ty) vydávají za fakta. Toť vše. Mír s Tebou a chladnou hlavu. :)
Pavle (neurazíš se, když tvé malé "pé", na kterém si tak zakládáš, nahradím velkým "Pé"). Bývalý újezd je z dikce § 29 odst. 1 a dále odst. 2 písm. a) zákona o zajišťování obrany státu tzv. ODOSEM. Odkaz na odst. 2 písm. b) a c) je správný, ale pouze v teoretické rovině, protože se momentálně bývalého újezdu netýká. Dokonce jsem přesvědčen, že ani nikdy nebude, protože ODOS daný vlastnictvím pozemků a staveb Ministerstvem obrany je plně dostačující pro jakékoliv záměry. S výjimkou určení stavby strategického významu, kterou by určila vláda, protože v tomto případě by se neuplatňoval postup podle stavebního zákona. To by třeba nastalo pravděpodobně v případě výstavby radarové stanice v Brdech, takže by se od povolovacího procesu nakonec upustilo. No, oni jsou uzavřené i jiné oblasti mimo posádkového cvičiště, některé vznikly už za doby dělostřelecké střelnice, pak za doby vojenského újezdu nebo následně na základě opatření obecné povahy (dopadovky, omezení pohybu osob) které vyhlásilo MO. Ono kdyby bylo MO důslednější, tak by to turistiku v Brdech sakra omezilo. A jestli se tím bude někdy zabývat, pak jedině kvůli blbejm kecům, který neustále roztrušuješ. Ale tím ty se přece nebudeš zabývat, bohatě postačí, že vyhlásíš, že to tak není, tvoje slovo je přece zákon.
Podle dikce § 29 odst.2 písm.b) a c) zákona o zajišťování obrany státu (222/1999 Sb. v platném znění) má vláda vždy možnost v případě potřeby jakoukoli lokalitu, obekt nebo oblast označit za objekt důležitý pro obranu státu (ODOS), omezit veřejnosti do ní přístup a využít ji pro potřeby ozbrojených sil. Území bývalého VÚ Brdy, zůstalo v režimu ODOS a můžeme spřádat nejrůznější teorie proč. Můžeme dramaticky tvrdit, že je to proto, že si armáda může tento prostor kdykoli tzv. vzít zpátky pro své potřeby, jenže, důsledně vzato, musel by k tomu být nějaký zvláštní a významný důvod - třeba v případě vojenského ohrožení bezpečnosti státu. V takovém případě však lze jako ODOS označit kteroukoli část našeho státu a předat ji k užívání armádě třeba k výcviku). (Tím svého času poslanci umlčeli MO, jemuž se nechtělo uvolnit např. letiště Vodochody pro civilní využití a pokoušelo se podobně argumentovat. Byl to samozřejmě nesmysl, neboť to lze učinit vždy s jakoukoli lokalitou, je-li k tomu vážný důvod). Pokud jde o Brdy, je asi vysvětlení mnohem méně dramatické a prozaičtější. Podle již výše zmíněného ustanovení § 29, tentokrát však odst.2 písm.a)je ODOS také jakýkoli objekt nebo území, kde vykonává správu nebo hospodaří subjekt, jehož zřizovatelem je ministerstvo obrany. Jak je dobře známo, správu a hospodaření v Brdech ( v bývalém újezdu) vykonává VLS,s.p., jehož zřizovatelem je MO. V takovém případě je tedy toto území automaticky vedeno jako ODOS, i kdyby se už nikdy nepočítalo s tím, že by se tam nějací vojáčci proháněli. Samozřejmě, že nevidím do hlav ani vojákům, ani úředníkům z MO, ani nejrůznějším zájmovým skupinám, co si třeba od ODOS v Brdech slibují (svého času se např. objevil pokus využít tzv. letiště pod Hejlákem jako zkušebního polygonu pro drony), ale vcelku se zdá, že právě otázka hospodářského využívání Brd je tím hlavním a zásadním důvodem. Obecně vzato, proč by se měl měnit správce a hospodář z VLS na LČR, když se jedná v obou případech o státem zřizované a řízené organizace? Snad jen proto, aby už Brdy nebyly ODOS? To by byl docela úsměvný důvod. Tak trochu postrádající logiku. Brdy, nebo třeba Orlík, Šumavu nebo Beskydy (chcete -li), by tak jako tak mohla vláda v případě potřeby kdykoli označit za ODOS a třeba tam i úplně zakázat veřejnosti přístup a poslat tam cvičit armádu, i kdyby nakrásně tam předtím takový režim nebyl. Je to ovšem jen pouhé slovíčkaření bez zásadního významu, dobré snad jen k tomu, aby měla veřejnost, jež se o tyto věci jinak vůbec nezajímá, pocit, že snad veřejně přístupné Brdy jsou jen cosi dočasného. To je ovšem i naše existence v tomto slzavém údolí. Zásadní a podstatný je jediný fakt: Vojenský újezd Brdy prostě přestal k 31.12.2015 existovat. Toť vše. Chápu, že se najdou tací, kteří to tak nějak stále nemohou "rozchodit", ale tím už si nemusíme lámat hlavu. Proto si však nemyslím, že má autor tak úplně pravdu v tom, že se vlk nažral a koza zůstala celá. Tak to zrovna není. Dříve byly Brdy veřejnosti nepřístupné a dnes jsou (s výjimkou jineckého posádkového cvičiště) přístupné. Navíc se konečně dočkaly i režimu CHKO, který snad časem přinese i nějaké pozitivní výsledky. To je změna velmi zásadní.