www.pribramsko.eu | www.nebeske.cz |

Třemošná – podzimní balzám na duši

2020-11-03 08:45:26 | Karel Urban ©

Třemošná je oblíbenou destinací Příbramanů, kteří toto krásné místo navštěvují pravidelně nebo jenom symbolicky na Štědrý večer a Nový rok.

Foto

Pohled ze svahů Třemošné.
(Foto Kateřina Urbanová - Mojsejová)

Já osobně ji považuji za nejkrásnější v tomto podzimním období, kdy Třemošná hraje všemi barvami a pokud návštěvník opustí tradiční cestu na vrchol a Kazatelnu a využije nespočet kouzelných lesních cestiček a průseků, stráví na Třemošné nejenom krásný a pohodový den.

Mladá bučina v náseku pod vrcholem Třemošné.
(Foto Kateřina Urbanová - Mojsejová)

Návštěvníky hned na první pohled zaujme četná druhová a věková rozmanitost zdejších lesních porostů. Na Třemošné je viditelná dlouhodobá a systematická snaha vracet do Brd původní dřeviny, zejména buky lesní a jedle bělokoré, do nižších poloh duby zimní, najdeme zde i borovice lesní nebo modříny opadavé. Nové sazenice jsou zde cíleně vysazovány do tzv. náseků nebo kotlíků, tedy do širokých protáhlých nebo kruhovitých průseků lemovaných vzrostlým lesem. Vzrostlý les je pro výsadbu klíčový, protože např. buk, kdysi to stěžejní druh v Brdech, potřebuje pro svůj růst vhodné mikroklimatické podmínky, protože je stínomilný, a také ochranu před povětrnostními vlivy. Okolní vzrostlý les je pro něj zejména prvních deset let doslova a do písmene životně důležitý. Třemošná je v Brdech dlouhodobě typickým reprezentantem, jakým směrem se má lesnické hospodářství ubírat a je jenom škoda, že AOPK ČR neakceptovala v roce 2014 návrh Vojenských lesů a statků ČR a nezařadila mimo jiné severní část Třemošné do druhé zóny CHKO Brdy.
Kůrovec výrazně promluvil do problematiky - přirozené výhledy versus rozhledny.
(Foto Karel Urban)

Stejně tak nemůžou návštěvníkům ujít i poměrně rozsáhlé vykácené plochy, protože kůrovec smrkový si vybírá svoji daň. Na druhou stranu se na řadě míst odkryly výborné rozhledy z vyšších partií do okolí, směrem do Povltaví, na Šumavu, občas jsou vidět i chladicí věže elektrárny Temelín, nebo centrálních částí Brd. Současné lesnické zásahy za účelem zastavení kůrovce jsou nutné, protože pokud by vznikly příliš velké holiny, významně by to omezilo výsadbu nových listnáčů. Mimochodem, Brdy o smrk nepřijdou, i v současné době podle dlouhodobých studií bude podíl smrku v Brdech zhruba 50 procent, protože větší část centrální brdské vrchoviny vzhledem ke svému „chudému“ prostředí a nadmořským výškám bude stále vhodná pro výsadbu smrkových porostů.
Už je to pár let, co zde stál milíř.
(Foto Kateřina Urbanová - Mojsejová)

Okolí Třemošné je protkáno řadou cest a cestiček a rozhodně se vyplatí sejít z tradičních cest a trošku se porozhlédnout po okolí. Zejména severní svah Třemošné nabízí úžasné výhledy na Klobouček, Tok, do centrálních částí Brd nebo na podbrdské vesnice pod Brdou, Slonovcem a Černou skálou. Cestou návštěvníci potkají celou řadu skal a skalisek, nebo nádherných kamenných moří, které vznikly rozpadem vrcholovým částí skal vlivem mrazového zvětrávání. V podstatě na každém kroku uvidíme v lese majestátní solitérní buky, až 200 let staré, jako jsou třeba krasavci v sedle nad Kazatelnou.
Lesní tůň nad hájovnou Slanina.
(Foto Kateřina Urbanová - Mojsejová)

Pozornému oku zcela jistě neujdou podivné pravidelné zářezy v terénu, které nejsou ničím jiným, než upravenou plochou pro milíř. Tyto podsady jsou němým svědkem dob minulých, kdy uhlíři v době éry železářských hutí na Podbrdsku byli neodmyslitelnou součástí života v Brdech. Uhlíři budovali své „milířiště“ hlavně v hůře přístupných místech pro těžaře, kde také zpravidla zpracovávali méně kvalitní dřevo, které se nehodilo pro lepší využití hlavně ve stavebnictví. Nekrásnější a nejzachovalejší milířiště najdeme pod Slonovcem poblíž Čenkova hned nad železniční tratí, nebo na severních svazích Jineckých hřebenů vč. zachovalých uhlířských cest.
Typické kamenné moře v Brdech.
(Foto Karel Urban)

Zajímavé jsou i procházky při úpatí Třemošné směrem k Pilské nádrži. Cestou můžeme narazit i na lesní tůně plné života, zejména čolků obecných, a když se budete chovat tiše, sem a tam Vám zkříží cestu partička obávaných brdských inteligentů, seřazená hezky podle velikosti, tedy prasátek divokých.

Malá skála, nebo chcete li, Hadí skála, no prostě torzo skalního útvaru mezi Třemošnou a Malou Třemošnou.
(Foto Karel Urban)

Návštěva Třemošné rozhodně stojí za to, je to ideální procházka i pro rodiny s dětmi nebo starší páry. Návštěvník nemá v žádném případě pocit, že je kousek při hranici dnešní chráněné oblasti, ale naopak. Na Třemošnou a nazpátek se dostaneme z Příbrami nejlépe autobusem do Orlova, ovšem pouze v pracovní dny, městská hromadná doprava Orlov o víkendech a svátcích ignoruje a město Příbram tak svérázným způsobem podporuje své obyvatele k návštěvě Brd. Je možné také zaparkovat přímo v Orlově na parkovišti u lesa, na vyhrazeném parkovišti, nebo prostě dojít pěšky. Alternativou pro víkendy je doprava pravidelnou linkou do Oseče, odkud je možné také „nastoupit“ na Třemošnou“. Doporučuji, ostatně jako do celých Brd, pevnou kotníkovou obuv.

Přeji hezký výlet.
Výjev více než symbolický. Málo kdo si uvědomí, kolik dřeva z Brd skončilo v rudných a uranových dolech na Příbramsku. Tento lojový kahan zažil největší slávu březohorského revíru.
(Foto Karel Urban)



Karel Urban ©


Vaše jméno:

Váš názor: Přečtěte si Kodex diskutéra.
Autor:Karel Urban Vloženo: 2020-11-06 19:04:33 IP: 37.188.144.***
Je škoda zejména pro pěší turisty, se kterými se pravidelně potkávám, že z Příbrami k lesu u Orlova, tedy k hranici CHKO musí šlapat zhruba 1 hodinu, než tzv. vlezou do lesa. Se zpáteční cestou jsou to zbytečné dvě hodiny šlapání, mimochodem cesta z Třemošné na Tok, tedy do srdce Brd, trvá asi 1,5 hodiny. Možná je potřeba připomenout, že CHKO Brdy je charakteristická tím, že za hranicemi CHKO nejsou žádná parkoviště, veřejné cesty atd., takže návštěvníci musí od hranice už pěkně po svých, a proto by obce i města měly trošku pamatovat i na tzv. pěšáky a vytvořit jim nějaké rozumné podmínky pro přiblížení k CHKO. Tato problematika je unikátní i v tom, že pravidelná linka do Orlova zajíždí i do Lazce a Kozičína. Radniční šibalové zřejmě usoudili, že tyto příměstské části žádnou dopravu o víkendech nepotřebují, asi tam nebydlí žádní občané, kteří navíc neplatí daně, neplatí odpady, neplatí daň z nemovitosti, jsou to prostě mrtvé sídelní útvary. A jenom kvůli tzv. pěším turistům přece nemá význam zajistit víkendovou linku do Brd, to je přece jasné.
Autor:pavel Vloženo: 2020-11-06 11:01:42 IP: 91.214.156.***
I z výše uvedeného článku vyplývá, že Třemošná je opravdu výjimečná hora a zaslouží si také mimořádnou pozornost. Je přirozeným, nejrozsáhlejším a nejhodnotnějším rekreačním zázemím obyvatel Příbrami, ale je a může být také vyhledávaným cílem návštěvníků Brd, pro něž je Příbram výhodným východiskem a mohla by být i jejich zázemím. Celoročně, protože zde lze využít i zimní sezónu. Třemošná ovšem není osamoceným vrchem, ale je mostem do nitra Brd, na jejich hlavní hřeben, včetně atraktivního Toku, nejvyšší hory českého vnitrozemí. Na úpatí Třemošné najdeme nejen půvabně rozložené okrajové části Příbramě a obce tvořící součást její aglomerace, ale také rozsáhlé a půvabné lesy se sítí značených i neznačených cest a stezek – ať už uvnitř hranic CHKO Brdy, tak i mimo ně. Perlou tohoto území je rozsáhlá vodárensky využívaná Pilská nádrž, která je sama o sobě ceněným turistickým cílem. Aby se oblast Třemošné stala skutečně využívaným rekreačním a sportovním zázemím Příbramáků i vyhledávanou turistickou lokalitou a město, jeho obyvatelé a zdejší podnikatelé mohli na turismu také profitovat, stačí docela málo. Především zajistit snadnou dosažitelnost oblasti Třemošné městskou hromadnou dopravou – celoročně, a především o víkendech a svátcích. O ostatní se dříve či později postarají místní podnikatelé. Někteří z nich už dnes poznali, že sázka na turisty se vyplatí. Oceňuji, že autor článku je v tomto směru zřejmě stejného názoru.
Počasí

© Jaroslav Hodrment 2015
Redakce
Právní doložka