Server www.turistika-brdy.cz byl založen 1. března 2015
Rokle, přetínající jihovýchodní úbočí Toku
2018-10-29 08:29:33 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Jen těžko v Brdech naleznete tak krásné a zároveň tak opuštěné místo, jako je údolí, vryté do jihovýchodního svahu nejvyšší hory Brd Toku (865 m), zvané Rokle (též Fabiánův žleb). Lokalitu odvodňuje typicky horský, místy kaskádovitě spadající Tetřívčí potok. Ten pramení jižně od vrcholu v mokřadech a rašeliništích. Proto má jeho čistá a studená voda přirozeně nahnědlý nádech.
Brdy. Pohled do Rokle od jihu, z trasy červené turistické značky. V pozadí je vidět hřeben, spojující vrcholy Brda (773 m), Sádka (709 m) se stožárem telekomunikační věže a v dálce za ním lze spatřit modrou kopuli radaru řízení letového provozu na vrchu Písek (691 m).
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Tetřívčí potok (jméno mu dali trampové, označen na některých mapách) rozhodně patří mezi nejzajímavější brdské vodoteče. Roklí strmě spadá kolem lokality, zvané u Břízy, a ještě níže se vlévá do Obecnického potoka (celková jeho délka je přibližně 3 km, spád od prameniště 250 m).
Do Rokle se můžeme nejlépe vypravit z takzvaného požárního pásu (lesní průsek kolem bývalé cílové plochy na Toku, který měl zabránit šíření požáru), přesněji jižně od lokality U Břízy (mrazový srub), a to proti proudu Tetřívčího potoka. Vpravo od potoka vede neudržovaná lesní cesta, vlevo pěšina. Ta nás zanedlouho dovede do pěkného romantického místa s několika malými vodopády. Po pár stech metrech se však pěšina i cesta ztrácejí ve svazích Rokle.
Zde se můžeme držet vlevo od potoka a pokračovat poměrně strmým a zalesněným jižním svahem. Nebo potok překročíme a na druhém břehu pokračujeme otevřenější krajinou, charakteristickou pro jižní svahy Toku. Zde však kromě brusinčí, borůvčí, travin, vřesu a solitérních smrků můžeme být také nemile překvapeni lokálními mokřinami a bažinami, zvláště z jara.
Cestou proti proudu Tetřívčího potoka dospějeme k Jezírku pod Tokem, což je malá, patrně původně protipožární nádržka, již však dlouho neudržovaná. Její hrázka zaniká pod vzrostlými smrky.
Nejlepší rozhled nám poskytne jižní zvýšený břeh jezírka. Odtud můžeme obdivovat nejen jezírko samé, ale také okouzlující pohled vzhůru na jižní svahy Toku a více vlevo na mělké údolí prameniště Tetřívčího potoka, skrytého v travinách a bažinách. Tento pohled je v každém ročním období, kdy se nám zdejší příroda předvádí v proměnlivé paletě barev, opravdu neopakovatelný.
Pozor! Popisované území je součástí dopadové plochy Tok, kde platí zvláštní režim. Navíc je lokalita přísně chráněna I. a II. zónou ochrany CHKO.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Navázal bych na závěrečné upozornění na konci článku. Do lokality je zákaz vstupu kvůli neprovedené pyrotechnické očistě. Ochrana I. a II . zón v CHKO Brdy se spíše vztahuje na hospodářské činnosti v lokalitě či zakazuje v těchto lokalitách výstavbu. Na příkladu schválené rozhledny na Třemšíně však vidíme, že první zóna CHKO Brdy a současně statut Evropsky významné lokality Třemšín a Hřebence nejsou zárukou stavební uzávěry v těch nejcennějších lokalitách. Co se týče jezírka pod Tokem, zcela jistě se nejedná o požární nádrž. Požární nádrže byly v zásadě realizovány až po roce 1949 a nikdy nebyly budovány přímo v dopadové ploše, navíc musely mít přístupovou cestu pro hasičskou techniku. Tu toto jezírko nemá. Jak jsem diskutoval na toto téma s lidmi z Brd, pravděpodobně se jedná o jezírko, které si zřídili počátkem 20. století uhlíři, kteří tuto lokalitu před zřízením dělostřelecké střelnice využívali pro svou činnost.