www.pribramsko.eu | www.nebeske.cz | www.brdy-respublica.estranky.cz

Raci, voda a strouha zvaná Klabava

2019-04-24 10:40:41 | Karel Urban, Mgr. Kateřina Urbanová – Mojsejová, Ph.D. ©

Výskyt raka kamenáče v bývalém vojenském újezdu Brdy jako kriticky ohroženého druhu z Červeného seznamu ČR je v Brdech poměrně známý, protože se jedná o jednu z největších populací v České republice, na kterou může být současná chráněná krajinná oblast po právu hrdá. Rak kamenáč je takovou vlajkovou lodí současné Chráněné krajinné oblasti Brdy.

Foto

Rak kamenáč ve vodoteči východně od Hořejšího Padrťského rybníka.
(Foto Karel Urban)

Ještě tak 5 – 6 let dozadu se mělo za to, že výskyt raka kamenáče ve vojenském újezdu je omezen v úseku od soutoku Klabavy (Padrťského potoka) a Třítrubeckého potoka u loveckého zámečku Tři Trubky proti proudu k Dolejšímu Padrťskému rybníku, po vyústění tzv. odtokové strouhy, která byla vybudována v 90. letech minulého století za účelem svedení kyselých vod od Padrťských rybníků kvůli hospodářskému využití rybníků a také z důvodu ochrany jejich hrází před abnormálním přílivem srážkových vod. Právě hospodářské využití rybníků mělo za důsledek zvýšení PH (snížení kyselosti) vod v horním toku Klabavy a tím vytvoření důležitých životních podmínek pro raky, protože ti vyžadují velmi čistou vodu, ale nemají ji rádi příliš kyselou. V roce 2012 byli objeveni raci kamenáči na dolním toku Vlčího potoka, kam se dostali po proudu Klabavy a následně byl rak kamenáč objeven i pod soutokem Klabavy s Třítrubeckým potokem směrem ke Strašicím. Ještě v témže roce dostal Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy informaci od tehdejšího spolupracovníka, šéfredaktora Příbramského deníku, vynikajícího fotografa a znalce Brd Karla Hutra, že náhodně narazil na raka kamenáče v oblasti pod Červeným lomem, východně od Hořejšího Padrťského rybníka. Tato informace byla následně újezdním úřadem ověřena a s VLS Hořovice byla okamžitě uzavřena dohoda o nezasahování do vyznačených úseků, kde byl rak kamenáč objeven. Už v té době bylo jasné, že se chování raka kamenáče v oblasti mění, protože se pravděpodobně dokázal aklimatizovat na kyselejší vodu a začal se rozšiřovat i do jiných oblastí. Nelze ani vyloučit změnu chemismu vod v Brdech. Bylo také potřeba se zabývat skutečností, jak se raci mohli dostat až daleko za Hořejší Padrťský rybník, protože cesta přes rybníky, jejichž výpustné zařízení na hrázi je v podstatě kolmou betonovou šachtou se spodní výpustí, je nepřekonatelná.

Prodloužený víkend jsme se rozhodli využít k monitoringu raka kamenáče a zjistit, jak se tomuto „brdskému švihákovi“ v oblasti mezi Hořejším Padrťským rybníkem a Červeným lomem daří a vybrali jsme si krásný den o zeleném čtvrtku. Cesta z Nepomuckého parkoviště byla krátká a výsledek šokující. Na třech vytipovaných místech jsme zvedli tři kameny a pod každým z nich vylétl nádherný kamenáč. Na dalších dvou místech o několik set metrů dál to samé, jeden krasavec vedle druhého. Vzhledem k výše popsanému, tedy ověřenému výskytu od roku 2014 nám bylo rázem jasné, že raci kamenáči jsou v této oblasti již usazeni trvale a pravděpodobně zde vegetovali podstatně dříve, než byli objeveni.

Jak se sem dostali? Jejich výskyt, který zde několik let sleduji, je vázán na přímou linku s odtokovou strouhou, dříve vedené jako umělé vodní dílo, od roku 2016 byla strouha prohlášena za koryto toku Klabava (viz Mapy.cz, portál CUZAK). Pro účely tohoto příspěvku zůstaneme pro lepší srozumitelnost u termínu strouha. Samotná strouha je dlouhodobě vhodným biotopem např. pro čolka obecného, prostředí pro raky zde není příliš vhodné, i když už zde byli nalezeni raci říční. Ale evidentně se z ní stal významný biokoridor , přes který se raci dostávají dál do vodotečí nad rybníky. To je velmi důležité zjištění nejen z důvodu rozšíření populace tohoto kriticky ohroženého tvora, ale i z důvodu jeho ohrožení račím morem, který je v okolí Brd poměrně dost rozšířen. V případě včasného objevení je možné jednotlivé oblasti oddělit mechanickými překážkami, aby nemocní raci nemohli migrovat a tak zabránit dalšímu šíření a vzácnou populaci raka kamenáče zachránit.

Tato problematika je samozřejmě velmi komplikovaná a je nutné, aby se této tematice věnoval nějaký odborný subjekt, např. z univerzitního prostředí. V prvé řadě je potřeba celé území kompletně vymapovat a po dohodě s vlastníkem stanovit ochranné podmínky v této oblasti, protože vodoteče s raky kamenáči se nacházejí v těsné blízkosti frekventovaných cest, značených turistických tras a těžebních oblastí. Dobré by bylo také pravidelně sledovat chemismus vod, tak jak to za dob vojenského újezdu prováděl Výzkumný vodohospodářský ústav v oblasti pod Padrťskými rybníky. Přispět by snad mohla i samotná Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ale ta se dlouhodobě přiklání k názoru, že odtoková strouha by měla být zasypána.

Problematika samotné odtokové strouhy byla svého času dost probírána z důvodu odvodňování oblasti kolem Padrťských rybníků. I tady se nabízí řešení. Odtoková struha by mohla být vybavena na několika místech hrázemi (s výškou hladiny by se dalo manipulovat), ať už nově zřízenými nebo by mohla být osazena stávající betonová stavítka, pravděpodobně v minulosti zřízená pro tyto účely. Hladina vody v odtokové strouze by byla zvýšena, došlo by tím k zadržování vody a zároveň by byla zachována průtočnost a tím by byla zachována životně důležitá funkce strouhy jako biokoridoru. Tento stav by byl rozumným kompromisem mezi hospodáři v dané oblasti a ochránci přírody a hlavně, nebylo by to k újmě raka kamenáče a dalších živočichů, kteří tuto struhu přímo milují, např. vydra říční. Mimochodem, nedaleký Gangloffův náhon, který byl zřízen pro potřeby hutí a hamrů na Rožmitálsku, vytváří nepřekonatelný val po celé délce západního svahu Prahy až k Bukové a spolehlivě odvádí obrovské množství vody od Padrťských rybníků. I tady by se našlo řešení, po dohodě s vlastníkem by stačil náhon na několika místech přerušit a vodu poslat tzv. jinam, do předem vybrané a dohodnuté oblasti.

K této problematice se ještě po dalších průzkumech vrátíme a zatím nezbývá nic jiného, než popřát raku kamenáčovi, alias brdskému švihákovi, hodně štěstí. Cestou nazpátek jsme se ještě pozdravili s mohutnou solitérní jedlí a na hrázi Hořejšáku nám zamávala rodinka orlů mořských, která se nad rybníky tentokrát proháněla bez doprovodu policejních dronů.

Karel Urban,
Mgr. Kateřina Urbanová – Mojsejová, Ph.D.


To je on - švihák brdský.
(Foto Karel Urban)
Vodoteče s výskytem raka kamenáče.
(Foto Karel Urban)
Vodoteče s výskytem raka kamenáče.
(Foto Karel Urban)
Ústí odtokové strouhy (v pozadí) v místě přechodu do východních oblastí Padrťských rybníků.
(Foto Karel Urban)
Betonové hradítko na odtokové strouze.
(Foto Karel Urban)
Gangloffův náhon.
(Foto Karel Urban)

Karel Urban, Mgr. Kateřina Urbanová – Mojsejová, Ph.D. ©


Vaše jméno:

Váš názor: Přečtěte si Kodex diskutéra.
Počasí

© Jaroslav Hodrment 2015
Redakce
Právní doložka