www.pribramsko.eu | www.nebeske.cz |

Několik slov o vodních nádržích v CHKO Brdy

2015-04-18 14:27:50 | JUDr. Pavel Čámský ©

Voda je bezesporu jedním z největších pokladů Brd. I proto byla většina podcelku Brdy už v roce 1979 vyhlášena jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) – a vlastně až doposud je to vedle vyhlášených evropsky významných lokalit (EVL) v systému NATURA 2000, jediná platná zákonem stanovená zvláštní ochrana, které se ve vojenských Brdech dostalo nějakému přírodnímu fenoménu. Voda v Brdech je sice živinami chudá, občas mívá mírně železitou příchuť, ale obecně se jedná o vodu mimořádně kvalitní, která je zpravidla jen s minimálními úpravami pitná. K těmto účelům se také velmi často využívá a velký počet měst i obcí na Podbrdsku je na ní závislý. I město Příbram zajišťuje převážnou část své potřeby pitné vody právě z Brd.

Foto

Pilský rybník.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Pod Brdy se však nenacházejí žádné obrovské zásobárny spodní vody, jak v minulosti spekulovali někteří badatelé (a dodnes tomu ještě někteří lidé věří). Původ brdské vody je výhradně ze srážek (v podobě deště nebo sněhu) a akumuluje se v tomto pohoří především mělce pod povrchem a na povrchu – v četných mokřadech, rašeliništích a třasoviskách a v mohutných vrstvách zdejších sutí. (Mimochodem – i proto mají brdské toky tak kolísavý charakter, protože jsou bezprostředně závislé na srážkách a nejsou dotovány z rozsáhlých podzemních zásobníků.)

Kromě využití jako pitné vody, však je voda z Brd v jistém rozsahu využívána i jinak, a především v minulosti byla zdrojem energie pro četné mlýny a pily, využívána byla i v místním železářství a hutnictví obecně. Vzhledem k minimálnímu významu a možnostem rozvoje zemědělství v Brdech a na Podbrdsku, nebyla nikdy ve větším rozsahu využívána pro zemědělské účely. Omezeně byla dříve využívána i v lesním hospodářství – ale pokusy o plavení dřeva po některých tocích, k nimž v minulosti občas docházelo, se neukazovaly právě vzhledem k nevyrovnanosti vodních stavů brdských toků a jejich relativně nízkých průtocích, jako efektivní. V Brdech proto nevznikla ani žádná soustava dlouhých plavebních kanálů, jaké známe třeba ze Šumavy. Jediným významným vodním dílem tohoto druhu v Brdech byl 17,5km dlouhý umělý kanál, kterým byla voda z Brd od Pilského a Lázského rybníka dopravována pro potřeby příbramských dolů a hutí. Toto ojedinělé dílo, nazývané „Struhy“ se však bohužel dochovalo už jen ve fragmentech, ačkoli by si zasluhovalo ochranu jako technická památka. A tak je nyní (kromě menších náhonů apod.) funkční jediné vodní dílo tohoto typu, tzv. Albrechtský přivaděč – 1,8 km dlouhá umělá strouha, kterou se odvádí část vody z Albrechtského potoka do vodní nádrže (VN) Obecnice (Octárna). I toto dílo však určitě stojí za pozornost a zasluhovalo by si asi i zvláštní ochranu.

Zejména pro potřeby hamrů a hutí na Rokycansku, Komárovsku a Příbramsku, kde však později převládlo využití pro rudné doly a úpravny rud, se různě v Brdech počaly budovat vodní nádrže, většinou nazývané rybníky, ačkoli se zpravidla nepředpokládalo jejich rybářské využívání. To bylo (jako třeba v případě známých Padrťských rybníků) spíše jen vedlejším a nepodstatným „bonusem“. Samozřejmě, že důležitým důvodem výstavby těchto děl byla i regulace toků a ochrana před povodněmi. (V případě Pilského rybníka však jeho protržení naopak znamenalo katastrofální místní povodeň, která v blízkém Bohutíně měla na svědomí i 2 lidské životy).

V současné době jsou větší vodní díla v Brdech využívána především pro vodárenské účely (zásobování obyvatel pitnou vodou), méně k ostatním hospodářským účelům a zůstává samozřejmě i zachována jejich (byť omezená) funkce protipovodňová. Význam mají tyto nádrže, včetně těch nejmenších, také v případě požárů, k nimž zejména ve vojenských Brdech dochází v důsledku armádního výcviku velmi často.

Vodních nádrží je v celých Brdech mnoho, většina z nich je tak malá, že je můžeme nalézt pouze na velmi podrobných mapách – a některé ani na nich ne. Nemá samozřejmě smysl zde vypočítávat všechny (a pravděpodobně by se mi to asi ani nepodařilo), ale pokusím se dále uvést ty největší, nebo z nějakého důvodu významné.

V povodí nejvýznamnějšího toku Brd, Litavky, to jsou:

Lázský rybník.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)


1) VN Láz (Lázský rybník): Byla vybudována v letech 1818-1822 na horním toku Litavky v nadm. výšce 643m. Téměř 16m vysoká hráz zadržuje 958.000 m3 vody na ploše 17,4 ha. V současnosti je využívána jako rezervoár pitné vody pro příbramskou aglomeraci. Kouzelně umístěná nádrž se nachází pod vrchy Bílá skála (721m), Hradiště (840m), Brdce (839m), Závirka (720m) a Žernovák (673m) a je první v pořadí vodních děl na samotné Litavce. (Na Litavce ostatně už kromě Vysokopeckého rybníka (7,8 ha) v Bohutíně a několika menších v okolí Čenkova a Jinec (Bílá huť, Kopáčovský, Pecovák) už najdeme pouze četné jezy.)

Pilský rybník.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)


2) VN Pilská (Pilská nádrž, Pilský rybník) zaujímá plochu 22,5 ha a v současné době zadržuje cca 1.870.000 m3 vody za 19m vysokou hrází. Je vodárensky využívána jako jeden z hlavních zdrojů pitné vody pro Příbram a její okolí. Nelze ji tedy využívat ani k rekreaci, ani k rybaření. Byla vybudována na Pilském potoce ve výšce 672m v letech 1849 – 1853. Hned v roce 1854 však po vydatných deštích došlo k jejímu protržení a při následné povodni pak v blízkém Bohutíně zahynuly dvě osoby. Nádrž svým vzhledem a polohou uprostřed lesů připomíná šumavská jezera. Nalezneme ji v údolí, obklopeném vrchy Závirka, Brdce (839m), Bohutínský vrch (843m) a Malá Ohrádka (735m) v masívu Třemošné.

Poznámka: Pilská i Lázská nádrž byly původně určeny jako zásobárny vody pro příbramské doly a hutě. Od Pilské nádrže byl veden umělý kanál k nádrži Lázské a odtud velkým obloukem přes Láz a Bohutín až na příbramské Březové Hory. Kanál, dlouhý 17,5 km, známý také jako „Struhy“, je mimořádným technickým dílem, zasluhujícím si ochrany, avšak bohužel v současné době je jeho velká část již zcela zdevastována a v terénu již téměř neznatelná.

Rybník Octárna.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)


3) VN Obecnice (Octárna): Byla rekonstruována v letech 1962 -1964 na místě původního rybníka Octárna (v minulosti se nedaleko odtud vyráběl ocet). Hráz je vysoká 14m, zadržuje 711.000 m3 vody na ploše 19 ha. Nádrž je vybudována ve výšce 566m na Obecnickém (také Čepkovském) potoce ve východních svazích nejvyšší brdské hory Tok (865m). Nádrž je určena jako zásobárna pitné vody pro Příbram. I její poloha v lesích jí dodává nemalý půvab.

Velký valdecký rybník.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)


4) Valdecký rybník (také Velký valdecký rybník): Leží na Červeném potoce ve výšce cca 525m, o rozloze 2,2 ha. Velmi půvabný. Na břehu stojí chata (nepřístupná) a nad hrází se zdvíhá vrch Krkavčina (614m) skrývající v hustém lese řadu skalisek.

5) VN Záskalská leží na Červeném potoce již těsně mimo území budoucí CHKO Brdy, pod Jedovou horou (536m) mezi obcemi Neřežín, Chaloupky a Mrtník v nadm.výšce 450m. Hráz je vysoká 16m a na ploše 13,2 ha zadržuje 741.000m3 vody. Jako jedinou v Brdech ji lze využívat k rekreaci a koupání.

6) VN Velcí: Leží na Pstruhovém potoce, stékajícím z Jinecké Baštiny přes Ohrazenice do Jinec v 550m (rozloha 0,8 ha). Slouží jako zásobárna pitné vody pro Jince a vojenskou základnu ve Velcí.

7) Mlýnský rybník – také na Pstruhovém potoce pod svahy Vystrkova, s rozlohou 1,8 ha. Jeho konkrétní využití mi není známo.

8) Jako požární nádrž slouží půvabná Nádržka na Obecnickém potoce. Je umístěna ve výšce cca 710m hned vedle cesty Aliance pod vrchem Kalich (756m).

Druhým nejvýznamnějším tokem Brd je Klabava, která však v samotné oblasti Brd nese název Padrťský potok (jako Klabava se nazývá až od soutoku s Holoubkovským potokem v Rokycanech). V oblasti budoucí CHKO Brdy se v povodí Padrťského potoka nacházejí tyto významnější vodní nádrže:

Hořejší Padrťský rybník.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)


1) Hořejší Padrťský rybník. Zaujímá rozlohu 115 ha, je tedy zdaleka nejrozsáhlejší vodní plochou v Brdech. Leží ve výšce 639m a zadržuje 1.700.000 m3 vody. Částečně je určen i vodárenskému využití. Proto je zde také zakázáno koupání. VLS však v tomto rybníku zintenzivňují chov ryb a může se tak zdát sporným, zda ještě by přicházelo v úvahu využití jeho vody jako pitné. Poloha rybníka, od východu, jihu i západu sevřeném lesy a k severu otevřená k Dolejšímu rybníku a Padrťským pláním je opravdu z estetického hlediska mimořádná a není divu, že rybník je velmi navštěvovaným místem. Více o něm v samostatném článku.

Dolejší Padrťský rybník.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)


2) Dolejší Padrťský rybník má rozlohu 65 ha a je svou plochou druhou největší vodní nádrží v Brdech. Leží ve výšce 632m. Zčásti je zarostlý rákosem. Působí ovšem romantičtěji než Hořejší rybník, na který přímo pod jeho hrází navazuje. Zadržuje 880.000 m3 vody. Více o něm opět v samostatném článku.

3) Tisý rybník na stejnojmenném potoce, který leží v 514m mezi Strašicemi a obcí Těně. Jeho rozloha je 3,3 ha. K oběma prve zmíněným obrům má však už velmi daleko a spíše by náležel do kategorie středně velkých nádrží.

4) Nádržka na Boru. Je umístěna v romantické poloze ve výšce cca 740m v dolním cípu luk, obklopujících lokalitu někdejší Borské myslivny. Malá, ale velmi půvabná vodní nádrž, má rozlohu pouhých 0,1ha. Je jednou ze zdrojnic Třítrubeckého potoka a je dobře vidět ze silničky, vedoucí od Pilské nádrže přes Tři trubky do Strašic.

5) Jezírko v bývalém lomu pod Palcířem. Je velmi mělké (rozloha 0,3 ha, v 712m) a často v sušších obdobích téměř vysychá. Jezírko nemá odtok a voda z něho by však teoreticky mohla posilovat nedaleký Skořický potok.

6) Skupina čtyř rybníčků na Padrťském potoce v oblasti plání (Výtažník, Šindelka, Gricák a Ledvinka) o celkové rozloze 2 ha.

V povodí řeky Úslavy bychom neměli zapomenout na dva důležité rybníky: V Úličkách (7,6 ha, v 615m) na Dožínském potoce mezi Chynínem a Železným Újezdem (v CHKO bude zařazen do I.zóny ochrany) a Drahota (2,4 ha, v 602m) v katastru Nových Mitrovic.

Na říčce Skalice (Kotelský potok, Vlčava) je pak třeba uvést Velký Kotelský rybník (3,35 ha), který se nachází ve výšce 563m pod Hutěmi pod Třemšínem.

Těch opravdu malých rybníčků a nádržek, většinou zřizovaných jako požární nádrže, je v budoucí CHKO skoro nepočítaně. Některé však jsou natolik půvabné, nebo mají tak strategickou polohu, že si je dovolím zde uvést.

Jezírko pod Tokem.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)


1) Nedaleko bezejmenného potoka (občas je nazýván Tetřívčí potok) ve východních svazích Toku nad Fabiánovým žlebem (Roklí), leží cca v 785m romantické Jezírko pod Tokem.

Rybníček u Carvánky.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)


2) V blízkosti bývalé hájovny Carvánka na Toku je cca v 850m nádržka (rybníček), která je pravděpodobně nejvýše umístěným vodním dílem nejen v Brdech a Středočeském kraji, ale asi v celé České kotlině.

3) Pod vrchem Houpák leží na Mourovém potoce ve výšce 690m požární Parmova nádržka s kouzelným okolím.

4) Na Skelné Huti najdeme v ohybu silnice v 710m pěkně umístěný rybníček.

5) Pod troskami bývalého teslínského kláštera byla na Zlatém potoce zřízena soustava čtyř rybníčků, z nichž dva slouží svému účelu. Jeden z nich s romantickým ostrůvkem uprostřed.

6) V těsném sousedství Pilské nádrže, hned vedle její největší zátoky, najdeme v rokli skryté a poměrně hluboké rašelinné Jezírko u Pilské.

7) Brdští poutníci jistě znají nevelký rybníček u boudy Václavka nedaleko Teslín v Padrťském údolí.

8) A určitě bychom neměli ani opomenout náhon na Třítrubeckém potoce k vodní elektrárně u loveckého zámečku. Elektrárna sice už není funkční, ale byla aspoň opravena, stejně jako zmiňovaný náhon.

A pár slov na závěr: Někdy v sedmdesátých letech minulého století se Povodí Vltavy pustilo do velkolepých plánů na zřízení řady velkých vodních nádrží v Brdech. Mj. se plánovalo také zatopení Padrťských plání jednou velkou přehradou, v jejíchž vodách by zmizely všechny zdejší rybníky, včetně obou největších. Těch poměrně divokých plánů bylo docela dost. Od většiny z nich se upustilo, ale tři bývají s železnou pravidelností, vždy, když přijde nějaká větší voda, znovu vytahovány na světlo. Nejznámější z nich je projekt přehrady na Americe. Tato přehrada, v původním projektu s hrází vysokou 50 m (!) by zatopila větší část Třítrubeckého údolí, včetně loveckého zámečku Tři trubky (nyní kulturní památka). Od megalomanského projektu se slevilo na přehradu nebo polosuchý či „suchý“ poldr s hrází nejprve 25m, pak 20m a nyní údajně okolo 15m vysokou. Pro tento záměr získalo Povodí Vltavy dokonce i podporu v několika obcích, ačkoli ty vůbec nejohroženější povodněmi, Strašice a Dobřív, jsou naštěstí proti.

Podobně tak láká budovatele přehrad úzká soutěska na Ledném potoce u skalního útvaru Florián. Doufejme, že i tento divoký plán nebude nikdy realizován, stejně jako další přehrada na Jalovém potoce nedaleko Komárova.

Těmto a dalším nezodpovědným projektům bude muset v budoucnu nejspíš čelit Správa CHKO Brdy a mně nezbývá, než jí v tom popřát silné nervy i vůli.



JUDr. Pavel Čámský ©


Počasí

© Jaroslav Hodrment 2015
Redakce
Právní doložka