www.pribramsko.eu | www.nebeske.cz | www.brdy-respublica.estranky.cz

Brdské osmistovky - přehled a porovnání

2015-04-11 17:02:50 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Brdy - rozsáhlé, turisticky atraktivní a dosud nepoznané pohoří Středních Čech. Bohužel, v roce 1926 zde byl tehdejší vládou vyhlášen vojenský prostor - nejprve dělostřelecká střelnice, později vojenský újezd s přísným zákazem vstupu. Až nyní, oficiálně od 1. ledna 2016 se vznikem CHKO Brdy - tedy po 90 letech, se Brdy začínají postupně otevírat návštěvníkům. Slyšeli jste něco o brdských osmistovkách?

Foto

Pohled z Toku.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Brdské osmistovky
1) Tok - 865 m, nejvyšší vrchol Středočeského kraje 
2) Praha - 862 m, zde 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ (zároveň vojenské a civilní letecké zařízení), jejíž vrchol je tedy fakticky nejvyšším místem Brd. 
3) Malý Tok - 844 m
4) Bohutínský vrch - 843 m
5) Hradiště - 840 m
6) Brdce - 839 m
7) Koruna - dvojvrchol 832/837 m
8) Třemšín - 827 m
9) Jordán - 826 m
10) Peterák 813 m
11) Nad Maráskem - 801 m

Všechny tyto vrcholy jsou v tzv. středních (centrálních) Brdech, vyjma vrchu Třemšín a Nad Maráskem, které leží v jižních Brdech. O názvech a výčtu několika brdských osmistovek (např. přičítající nebo odečítající Bohutínský vrch, Paterák vs. Peterák) se ještě vedou drobné spory - avšak ty se zřejmě po otevření CHKO Brdy postupně dořeší.

Výškové srovnání
Brdy nad krajinou Středočeského kraje ční skutečně vysoko. A nejen nad ní, ale i nad širokým okolím. Srovnejme brdský Tok (865 m) s některými vrcholy v jiných pohořích, vrchovinách či pahorkatinách české kotliny.

Severovýchodně od centrálních Brd pokračují ku Praze Hřebeny (Středočeský kraj), část Brdské vrchoviny, s nejvyšším vrcholem Písek (691 m). Ten je od Toku vzdušnou čarou vzdálen 14,5 km. Podle přesnějšího geomorfologického členění je však hranice Středních Brd posunuta přes údolí Litavky dále na severovýchod, takže podle tohoto rozdělení je pak nejvyšším vrcholem Hřebenů Studený vrch (660 m).

Rozsáhlé středočeské CHKO Křivoklátsko (628 km2, Středočeský kraj) , leží nedaleko, severně od Brd. Nejvyšším vrcholem je zde Těchovín (616 m). Ten je tedy takřka o 250 m nižší, než brdský Tok. Těchovín leží severně od Toku, ve vzdálenosti vzdušnou čarou 24 km.

Nejvyšším bodem převážně východně a jihovýchodně ležící Benešovské pahorkatiny (2410 km2, Středočeský kraj) je Stráž (podcelek Leletická pahorkatina, jihovýchodně od Brd), vysoká  638 m. Je tedy o takřka o 230 m nižší než Tok. Leží jižním směrem od Toku, vzdušnou čarou 20 km.

Podívejme se ale také mnohem dále - na sever. V CHKO České středohoří (1063 km2, Ústecký kraj) je nejvyšší z daleka viditelná Milešovka (837 m). I ta je ale o 28 m nižší, než brdský Tok. Leží vzdušnou čarou 95 km severně od Toku.

CHKO - Máchův kraj (410 km2, Liberecký kraj), má nejvyšší vrchol Vlhošť (Ralská pahorkatina), vysoký 613,5 m. Je tedy o více než 250 m nižší než Tok. Vlhošť leží vzdušnou čarou 108 km severovýchodně od Toku.

CHKO Český ráj (181,5 km2, pomezí Královéhradeckého, Libereckého a Středočeského kraje) s nejvyšší horou Kozákovem (744 m) - o více než 120 m nižší než Tok. Leží 140 km severovýchodně od Toku.

CHKO Železné hory (284 km2, Východní Čechy) s nejvyšší vrchem Vestcem (668 m) je podcelkem Českomoravské vrchoviny (lidově Vysočiny) s nejvyšší Javořicí (837 m, podcelek Jihlavské vrchy), která je o 28 m nižší než brdský Tok. Nejvyšší bod Drahanské vrchoviny Skalky měří jen 735 m.

Pohlédněme od Brd k jihu. Velký Mehelník (632 m) v Píseckých horách, sušický Svatobor (845 m), velhartický Borek (859 m) či nýrský Hraničář (833 m) velikosti brdského Toku také nedosahují.

Závěrem
Když tedy nepočítáme hory pohraniční či jejich předhůří, Brdy jsou nejvyšším vnitrozemským pohořím ČR, v minulosti právem nazývaným Středočeská Šumava.

Když už mluvíme o minulosti, právě v Brdech, v roce 1888, kdy v Praze vznikl Klub českých turistů a rok poté jeho pobočka v Příbrami, již probíhalo první turistické značení a byly také pořádány první klubové výlety. Ale o tom jindy.


Druhý nejvyšší vrcholek Brd Praha (862 m), na kterém se nachází 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ (zároveň vojenské a civilní letecké zařízení). Její vrchol je tedy fakticky nejvyšším místem Brd. Věž, která nahradila předcházející zařízení, byla postavena v roce 2000. Je veřejnosti nepřístupná.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment)
Na vrcholu věže, pod bílou kopulí, pracuje meteoradar, který má mít dosah až 250 km.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment)

Mgr. Jaroslav Hodrment ©


Jiří Jiroušek - www.nebeske.cz - Střední Brdy
Nádherné fotografie Brd z motorového paraglidu

Life Gym Příbram
Počasí

© Jaroslav Hodrment 2015
Redakce
Právní doložka