Server www.turistika-brdy.cz byl založen 1. března 2015
Brdce, jedna z brdských osmistovek
2018-01-17 08:22:06 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Šestá nejvyšší brdská osmistovka, pokud ovšem počítáme poněkud sporný Bohutínský vrch, se jmenuje Brdce (839 m). Hora pod tímto názvem je zakreslena již v takzvaném 3. vojenském mapování z roku 1913. Na jižní a východní straně vrcholu je rozsáhlá mýtina s ještě poměrně mladým smrkovým porostem. To poutníkovi, najde-li si vhodné místo, umožňuje rozhlédnout se daleko do kraje.
Brdy. Brdce, vrcholová partie s posedem.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Především je dobře vidět Lázský rybník, který je odtud asi 2,5 km. V dálce za ním se pak rýsují kopce středního Povltaví. Pěkně je například vidět barokní poutní místo Maková, vzdálené odtud 21,5 km. Výhled se tu zkrátka otevírá na hezký kus východních a jižních Čech, včetně pohraničních šumavských hvozdů. Moc pěkné místo, i když vyhlídka nám kvapem zarůstá. Ovšem skutečně nezapomenutelným zážitkem je odtud brzy ráno sledovat východ slunce.
Svahy Brdců jsou na severní straně poměrně povlovné a míří k Borskému sedlu. K tomu se odtud můžeme dostat upravenou lesní cestou zvanou Jeřábecká. Na jihu a východě jsou svahy Brdců naopak strmé. Pod nimi si cestu k vrcholu nachází lesní cesta Brdecká, která se odpojuje od frekventované, modře značené cesty Havelské.
Na severovýchodním svahu, nedaleko Bahenské cesty, můžeme objevit starý vojenský bunkr. Něco přes 1 km východním směrem leží na výše zmíněné modré značce Skelná huť. Tu založil v polovině 18. století Tobiáš Matěj Adler. Huť prosperovala asi 30 let. Po jejím zániku byla na mýtině, která se zde vytvořila, založena myslivna. Zde se údajně pořádaly knížecí lovy. I v současné době při cestě najdeme samostatnou dřevěnou stavbičku (stodolu, seník), oboru s krmelci a malý rybníček.
Na Brdce se nejspíše vydáme od Pilského rybníka, z jehož hráze jsou Brdce také dobře vidět. Vyrazíme po modré. Za Skelnou hutí budeme muset u cedulky, označující počátek Havelské cesty, odbočit vpravo a serpentinovitě vystoupat k k vrcholu. Na Brdce můžeme vyjít také z Borského sedla nebo vystoupat od Lázského rybníka. Za pěkného počasí rozhled z Brdců jistě oceníme.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Mapa ČÚZK)
Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Zdravím Vás pane Hodrmente, v prvé řadě jsem rád, že jste můj názor nevzal jako vaší kritiku už jenom z toho důvodu, že váš server považuji jako nejkvalitnější server zabývající se problematikou CHKO Brdy. Za druhé s vámi naprosto sdílím váš názor k novému názvosloví. Respektive považuji současný stav za normální, ale za nenormální považuji instalaci neověřených, smyšlených názvů bez jakéhokoliv historického či místopisného podkladu, bez jakékoliv návaznosti na základní a ověřené mapové podklady. Z toho důvodu se můj názor na Geodezii on line zásadně liší, nakonec můj názor na jejich mapy znáte.
Zdravím Karle! Děkuji za příspěvek. Nechci tu řešit brdské místní názvy, i když máš patrně pravdu. Ani já jsem ve starých mapách Bohutínský vrch nenašel (jen název U Mušky). Server turistika-brdy.cz je ale turistický server, a tak musím mimo jiné vycházet také z toho, jaké mapy mají turisté v současné době k dispozici. Mapa CHKO Brdy (1:25.000, Geodézie on-line) již vyšla v několika vydáních, já mám k dispozici 1. a 4. vydání (náklad po 3000 ks). Mapy jsou již prakticky vyprodány, takže můžeme počítat, že turisté již užívají zhruba kolem 10.000 kusů těchto map. Na těchto mapách je mimo jiné uveden jak Bohutínský vrch, tak i Borské sedlo, ať už na to máme názor ten nebo onen, ať už opodstatněný nebo neopodstatněný. Z vysloveně PRAKTICKÝCH důvodů tedy některé z názvů v této mapě uvedených používám i já. Nemyslím si totiž , že by turisté měli chuť pouštět se do sporů o brdské místní názvosloví, chtějí se zkrátka orientovat v terénu. Jako bývalý lingvista bych chtěl ještě podotknout, že každý místní název prochází třemi fázemi: úzus, norma, kodifikace (kodifikaci pro nás v současné době představuje ČÚZK). Takže bych dal nejprve té první fázi čas. Ten zpravidla trvá několik let, než se má přikročit k dalším fázím. Úzus ale vždy nemusí mít nějaké názvoslovné nebo historiografické opodstatnění, někdy nemá ani logiku, někdy je i komický (viz místní název křižovatky V Prdeli). Posuzuje se hlavně to, zda je již stabilně a dlouhodobě zaužívaný. Brdské názvosloví se v průběhu času (což dokazuje posloupnost historických map) zkrátka přirozeně mění, jedná se o dlouhodobý proces. A nelze se divit, že po 90 letech pobytu armády dochází s otevřením prostoru pro veřejnost a vzniku CHKO Brdy k jakémusi názvoslovnému "restartu".
Co se týče Bohutínského vrchu, v této oblasti byl na starých mapách označen Bohutínský revír (mapa okresu Rokycanského 1924) s kotou 810 a později Polesí Bohutín s kotou 842,7 (vojenská speciálka kolem roku 1970). Obojí mám v originále k dispozici. Kombinací kot a poblíž uváděných názvů polesí vznikl mýtus o tomto vrchu. V mapě CUZAKU nikdy tento název nebyl, není tam označena ani kota, v mapách Mapy.cz byl pouze krátce, také tam již není. Protože tvůrci tohoto názvu nikdy nedoložili relevatní důkazy (pominelemi to, že k označení místa či vrcholu stačí přibít cedulku na strom a nahlásit to dál), nenajdeme ho už ani na WIKIPEDII. Borské sedlo, vydávaná rovina téměř 1,5 km vzdálená od lokality Na Boru neboli místa bývalé hájovny nedává žádný smysl a také ho nenajdeme na žádné oficiální mapě. Místní název je zde U Jeřábku, od toho je odvozena cesta Jeřábecká.